Řidičské zlozvyky, které se prodraží: Co za volantem děláme špatně a proč to změnit

Za volantem rozhodují i zdánlivé maličkosti. Krátký pohled na telefon, noha odložená na spojce nebo příliš malý odstup od auta před námi mohou postupně přerůst ve vážný problém. Některé návyky zbytečně opotřebovávají automobil, jiné připravují řidiče o čas potřebný k odvrácení nehody. Právě jejich nenápadnost je nebezpečná: opakujeme je každý den a postupně je přestaneme vnímat.

Zkušenost za volantem má velkou hodnotu. Pomáhá předvídat situace, orientovat se v provozu a ovládat vůz bez zbytečného přemýšlení. Současně však může přinášet přesvědčení, že nás už nic nepřekvapí. Pokud nějakou chybu děláme dlouhá léta bez viditelných následků, snadno ji začneme považovat za neškodnou.

Jenže automobil nemusí nesprávné zacházení oznámit okamžitou poruchou. A na silnici stačí jediné setkání několika nepříznivých okolností. Kterým návykům proto stojí za to věnovat pozornost?

Telefon odvádí pozornost i tehdy, když ho nedržíme v ruce

Příchozí zpráva, změna trasy nebo hledání oblíbené skladby působí jako úkol na okamžik. Během něj se však automobil dál pohybuje. Při rychlosti 90 kilometrů za hodinu ujede za dvě sekundy přibližně 50 metrů. Pokud řidič po tuto dobu sleduje displej, může přehlédnout brzdící kolonu, chodce i změnu směru vozidla před sebou.

Problémem přitom není pouze samotné držení telefonu. BESIP upozorňuje, že pozornost narušuje také telefonický rozhovor přes hands-free. Volné ruce totiž automaticky neznamenají plné soustředění na provoz. Náročný pracovní hovor může zaměstnat myšlenky právě ve chvíli, kdy je potřeba vyhodnotit komplikovanou křižovatku. Telefonování za jízdy je nebezpečné

Dobrým návykem je nastavit navigaci, hudbu a základní funkce vozu ještě před rozjezdem. Pokud je během cesty nutná složitější změna, může ji vyřešit spolujezdec. Řidič, který jede sám, by měl pro takový úkon bezpečně zastavit na vhodném místě.

Stejný přístup platí pro vestavěné obrazovky. To, že je displej součástí automobilu, samo o sobě neznamená, že je bezpečné za jízdy procházet jeho nabídky.

Malý odstup bere prostor pro vlastní rozhodnutí

Jízda těsně za jiným automobilem často vychází z netrpělivosti. Řidič chce naznačit, že by rád jel rychleji, nebo se obává, že se do mezery někdo zařadí. Výsledkem je však menší rezerva pro reakci.

Jako základní orientační pomůcka slouží pravidlo nejméně dvou sekund. Jakmile vůz před námi mine pevný bod u silnice, například dopravní značku, měli bychom k témuž místu dorazit nejdříve o dvě sekundy později. BESIP současně zdůrazňuje, že jde o zjednodušení: potřebný odstup závisí na počasí, povrchu vozovky, stavu automobilu a konkrétní situaci. Za nepříznivých podmínek je nutné rezervu zvětšit. besip.gov.cz

Odstup není prázdné místo, které musí řidič za každou cenu ubránit. Je to prostor, v němž může reagovat. Pokud se do něj zařadí jiné vozidlo, dává smysl bezpečnou vzdálenost znovu vytvořit, nikoli mezeru okamžitě uzavřít.

Spojkový pedál neslouží jako opěrka

U automobilů s manuální převodovkou patří mezi typické zlozvyky ponechávání levé nohy na spojkovém pedálu. Řidič může mít pocit, že se pedálu pouze lehce dotýká a je připraven rychle přeřadit. Přesto jde o návyk, před kterým výrobci v návodech varují.

Ford například výslovně doporučuje nejezdit s nohou opřenou o spojkový pedál a nepoužívat spojku k udržování automobilu na místě ve svahu. Po dokončení řazení má levá noha patřit na opěrku vedle pedálů.

Zvlášť nevhodné je dlouhé „balancování“ na spojce v kopci. Vůz stojí, motor běží a řidič polohou pedálu hledá okamžik, kdy automobil nebude couvat ani se rozjíždět. K držení stojícího vozu ale slouží brzda, případně parkovací brzda či příslušný asistent podle výbavy automobilu.

Dobré ovládání manuálu se pozná také podle toho, že řidič spojku používá jen tehdy, když ji skutečně potřebuje.

Automatická převodovka neznamená konec všech pravidel

Automat usnadňuje řízení, ale stále vyžaduje správné zacházení. Typickou chybou je ukvapené přepínání mezi jízdou vpřed a zpátečkou při parkování. Automobil se ještě pohybuje jedním směrem a řidič už volí opačný.

Například návody Kia a Ford požadují před zařazením zpátečky i před přeřazením ze zpátečky úplné zastavení. Přepnutí směru za pohybu může převodovku poškodit. Při parkovacím manévru proto nejprve zabrzděte do zastavení a teprve potom zvolte požadovaný směr.

Opatrnost si zaslouží také univerzální internetové rady o tom, co s automatem dělat na každém semaforu. Pod společným označením se skrývají různé konstrukce a provozní režimy. Doporučení pro konkrétní vůz je vhodné hledat v jeho návodu, zejména pokud jde o delší stání, parkování ve svahu nebo popojíždění.

Přečíst si několik příslušných stran je užitečnější než přenášet všechny návyky z předchozího automobilu.

Vyřazování z kopce není spolehlivý recept na úsporu

Někteří řidiči při sjezdu automaticky zařadí neutrál. Vycházejí z představy, že motor běžící na volnoběh musí spotřebovat méně paliva. Takový postup ale odstraňuje brzdný účinek motoru a nelze jej považovat za obecně platný způsob úsporné jízdy. Na tuto skutečnost upozorňuje i Ford ve svých doporučeních pro hospodárný provoz. 

Při delším klesání je vhodné využívat možnosti konkrétního vozu a řídit se návodem výrobce. U manuální převodovky pracuje řidič s vhodným převodovým stupněm, u automatické může být k dispozici ruční volba nebo zvláštní režim.

Současně není vhodné zaměňovat svévolné vyřazování s funkcemi, které automobil řídí automaticky. Řidič by měl především vědět, jak se jeho vůz při ubrání plynu a jízdě ze svahu chová.

Pneumatiky si zaslouží pozornost i mezi sezonními výměnami

Kontrola pneumatik často končí pohledem na hloubku dezénu. Správný tlak přitom ovlivňuje jízdní vlastnosti, opotřebení i spotřebu. Pouhé prohlédnutí kola nenahrazuje měření.

Doporučené hodnoty stanovuje výrobce automobilu. Obvykle je najdete na štítku u dveří, na víčku palivové nádrže nebo v návodu. Mohou se lišit mezi přední a zadní nápravou i podle zatížení. Před cestou s plně obsazeným autem a zavazadly proto není rozumné automaticky ponechat stejné nastavení jako při každodenním dojíždění jednotlivce. Michelin rovněž doporučuje pravidelnou kontrolu a nečekat pouze na upozornění systému sledování tlaku. 

Měření a úpravu tlaku je vhodné provádět podle pokynů pro studené pneumatiky. Jízdou se pneumatiky zahřívají a jejich tlak se mění, což je při kontrole nutné zohlednit.

Jídlo a hledání věcí také patří mezi rozptylování

Telefon je nejviditelnějším symbolem nepozornosti, ale není jediný. Policie mezi činnosti odvádějící pozornost řadí také ovládání navigace nebo konzumaci jídla a pití během řízení. 

Typická situace začíná nevinně: řidič chce otevřít láhev, něco mu upadne a vzápětí se snaží předmět najít. Z jednoduchého úkonu se stává několik pohybů, při kterých přestává sledovat okolí.

Pomůže obyčejná příprava. Věci potřebné během cesty mají mít své místo, zavazadla mají být uložená a občerstvení může počkat na přestávku. Zvedat předmět z podlahy během jízdy není úkol, který musí být vyřešen okamžitě.

Přesvědčení „já to tak dělám vždycky“ brání změně

Nejobtížněji se odstraňují návyky, které řidič přestane považovat za chybu. Má za sebou mnoho kilometrů, automobil funguje a k nehodě nedošlo. Snadno proto dospěje k závěru, že jeho postup je správný.

Absence problému však není důkazem, že se problém nemůže objevit. Užitečnější je občas si vlastní jízdu vědomě zkontrolovat: Kam odkládám levou nohu? Kolik prostoru nechávám před autem? Opravdu potřebuji právě teď sahat na displej? Zastavuji před změnou směru úplně?

Zlepšení nemusí znamenat zásadní proměnu řidičského stylu. Často začíná jedním konkrétním rozhodnutím, které při dalších cestách opakujeme. Telefon odložený před rozjezdem, větší odstup nebo správné používání spojky se časem mohou stát stejně samozřejmými jako původní zlozvyk.